Výstava 𝙒𝙀𝘼𝙍𝙔 𝙎𝙃𝙊𝙐𝙏 představuje tvorbu Marie Vařekové jako citlivou, intuitivně vedenou odpověď na každodenní tlak neustálého rozhodování a vnějších podnětů, které mohou v člověku zanechávat pocit hlubokého vyčerpání. Její díla jsou průnikem vnitřních stavů a současného vizuálního chaosu, který se postupně přetavil ve velkoformátové monochromní malby. Tyto obrazy působí jako zastavení uprostřed bouře – bez jasných odpovědí, pouze s doznívajícím pocitem vyčerpání.
Namísto hledání narativu otevírá liminální prostor, ve kterém rudé rámy v ostrém kontrastu s monochromními plochami vytváří na straně jedné hraniční pásmo mezi vnějším světem a vnitřním stavem a na straně druhé uzavírají vizuální rezidua vnitřního napětí. Monochromy nenabízejí záchytné body, ale otevírají portály, kde se nejednoznačnost stává zcela konkrétním zážitkem – introspektivní a znejišťující stav mezi orientací a dezorientací.
Obrazy, které nejsou vytvořené kvůli reprezentaci, ale kvůli zachycení pocitu, rytmu, trvání. Jako stopy, které zůstávají po pohybu, jako vizuální ekvivalent pauzy mezi neustálým tokem informací nebo jako prostor pro dech mezi jednotlivými výkřiky.
Děkujeme statutárnímu městu Brnu a Ministerstvu kultury České republiky za finanční podporu tohoto projektu.
Marie Vařeková je umělkyně, scénografka a kurátorka působící v Brně, vychází z osobní zkušenosti, fyzické práce a každodenního napětí. Zajímá se o to, co znamená být umělkyní pracující třídy. Její práce často tematizuje únavu a úzkost a pohybuje se mezi malbou, performancí, instalací a objektem. Záměrně se vzdaluje od narativní přímočarosti – místo toho nabízí otevřený prostor vnitřního napětí i tiše kladeného odporu. Vystudovala Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze a v současnosti pokračuje ve studiu malby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.
Marie Vařeková je umělkyně, scénografka a kurátorka působící v Brně, vychází z osobní zkušenosti, fyzické práce a každodenního napětí. Zajímá se o to, co znamená být umělkyní pracující třídy. Její práce často tematizuje únavu a úzkost a pohybuje se mezi malbou, performancí, instalací a objektem. Záměrně se vzdaluje od narativní přímočarosti – místo toho nabízí otevřený prostor vnitřního napětí i tiše kladeného odporu. Vystudovala Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze a v současnosti pokračuje ve studiu malby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.