„Dva lidé mohou prožít ten samý okamžik, a přesto si ho pamatovat odlišně; s
postupujícím časem se mezera mezi realitou, záznamem a vzpomínkou ještě více prohlubuje.“
Co se stane s obrazem, zvukem nebo osobní zkušeností, když je necháme určitý čas existovat bez vlastního zásahu a teprve s odstupem pro ně vytvoříme nové vztahy? Jaký význam získá zaznamenaný okamžik v době, kdy se k němu nevracíme?
Výstava Liquid Memory překračuje rámec doslovného čtení a nahlíží na realitu jako na ohebnou strukturu, jejíž význam se neustále přetváří v závislosti na kontextu a časovém odstupu.
Společným tématem Barbory Cicoňové a Patrika Kučavíka je časový prostor mezi prvotním zachycením a pozdějším návratem k záznamu. Autoři ponechávají vybrané momenty v archivu
v nepozorovaném bezčasí. Vzniklý odstup formuje naše vnímání a otevírá pole pro neustálou proměnu. Analogová i digitální fotografie a zvukový záznam zde nevystupují jako nostalgické relikty, ale jako nositelé specifické časovosti a bezčasí zároveň.
Černobílé snímky Barbory Cicoňové zachycují výseky okolního světa. Textury i výjevy zůstávají zahaleny tajemstvím a záměrně nedávají jednoznačnou odpověď. Autorka prochází procesem selekce při stisku spouště i v temné komoře, kde se obraz v lázni pomalu vynořuje z tekutiny.
Moment vyvolání však není tečkou, ale jen dalším krokem v probíhající transformaci. Jak dlouhá prodleva vlastně může nastat mezi zaznamenáním a návratem k věcem, než samotná vzpomínka zcela vyprchá?
Na stejném principu staví sound-artová instalace Patrika Kučavíka. Jeho zvukový sběrník čerpá z vrstvení a soutoku autorských audio fragmentů. Nevychází z jediného stálého bodu, zní ze čtyř stran současně a naplňuje prostor neustálým napětím. Zvukové stopy se recyklují, rozkládají a skládají v nových, překvapivých souvislostech. Zesilují a slábnou skrze proces sběru, který autoři paralelně zaznamenávali během společně ubíhajících let.
Zaznamenání, návrat i nacházení nových vztahů se stávají spojenými nádobami. Něco, co v momentě vzniku mohlo působit zcela zanedbatelně, získává s odstupem času zásadní váhu.
Výstava Liquid Memory tak vytváří prostředí, které návštěvníka nestaví před hotové odpovědi, ale zve ho k vložení vlastní osobní zkušenosti do prostoru mezi tím, co bylo zachyceno, a tím, co prožíváme právě teď.
Barbora Cicoňová je původem slovenská fotografka zaměřená na analogovou fotografii působící v Brně. Ve své tvorbě pracuje s intuitivním i koncepčně ukotveným přístupem k tématům času, tělesnosti a intimní vizuality. Využívá převážně analogové technologie a klasické fotografické procesy, které jí umožňují zpomalit proces tvorby a zaměřit se na kvalitu světla, materiálu i momentu. Její práce se často pohybují na hranici dokumentu a inscenace, v nichž klade důraz na jemné detaily, osobní narativy a vrstevnaté vizuální sdělení.
Patrik Kučavík je 3D generativní umělec a technický vizuální tvůrce působící na pomezí digitálního designu, procesuality a uměleckého výzkumu. Specializuje se na tvorbu vizuálních struktur a prostředí pomocí nástrojů jako Blender (Geometry Nodes), Unity či vlastní generativní skripty. Jeho přístup je založen na systematickém zkoumání algoritmického vizuálního jazyka, který však vždy podřizuje silné estetické vizi a tematickému rámci projektu. Patrik ve své práci sleduje vztah mezi technickým a organickým, strukturálním a emocionálním – výsledkem jsou díla na pomezí vizuální poetiky a technické preciznosti. Věnuje se jak volné tvorbě, tak spolupracím napříč obory včetně hudby, architektury a digitálního storytellingu.
Barbora Cicoňová je původem slovenská fotografka zaměřená na analogovou fotografii působící v Brně. Ve své tvorbě pracuje s intuitivním i koncepčně ukotveným přístupem k tématům času, tělesnosti a intimní vizuality. Využívá převážně analogové technologie a klasické fotografické procesy, které jí umožňují zpomalit proces tvorby a zaměřit se na kvalitu světla, materiálu i momentu. Její práce se často pohybují na hranici dokumentu a inscenace, v nichž klade důraz na jemné detaily, osobní narativy a vrstevnaté vizuální sdělení.
Patrik Kučavík je 3D generativní umělec a technický vizuální tvůrce působící na pomezí digitálního designu, procesuality a uměleckého výzkumu. Specializuje se na tvorbu vizuálních struktur a prostředí pomocí nástrojů jako Blender (Geometry Nodes), Unity či vlastní generativní skripty. Jeho přístup je založen na systematickém zkoumání algoritmického vizuálního jazyka, který však vždy podřizuje silné estetické vizi a tematickému rámci projektu. Patrik ve své práci sleduje vztah mezi technickým a organickým, strukturálním a emocionálním – výsledkem jsou díla na pomezí vizuální poetiky a technické preciznosti. Věnuje se jak volné tvorbě, tak spolupracím napříč obory včetně hudby, architektury a digitálního storytellingu.