Drawn up all my findings

And I warn you they are candid

My every day begins

With reminders I've been stranded on this

Planet where I've landed

Úryvek z textu Drinking Margaritas at the Mall hudební skupiny Purple Mountains naznačuje v podání jejího frontmana Davida Bermana existenciální polohu vykořeněnosti a outsiderství. Můžeme v něm slyšet hlas, který je formován zkušeností, určitou mírou deziluze i odstupu.

Motiv vykořeněnosti se výrazně objevuje i v tvorbě Šimona Sýkory, na jeho plátnech se vyskytují postavy zasazené do prostředí městských periferií nebo fantaskních krajin. Zůstávají často osamocené někde mezi narativem a jeho absencí. Spíše než k jednoznačné interpretaci jejich ambivalentních výrazů jsme vedeni k afektivní zkušenosti obrazu a zapojení se do introspektivních momentů postav. Autor často vychází z osobních zkušeností z cest a pozorování míst, která se do jeho malby promítají víc jako atmosféra než jako konkrétní geografická lokalita. Dle svých slov přistupuje k realitě téměř detektivním způsobem, soustředí se na nenápadná gesta a předměty, které prostřednictvím subjektivní transformace dosazuje na plátna a nechává nás pátrat po jejich významu. Během malířského procesu přitom ponechává prostor náhodě a intuici, díky nimž se tyto fragmenty každodennosti proměňují v momenty zvláštní koncentrace.

Důležitou součástí autorovy umělecké praxe je i jeho dřívější zkušenost s performativním trollingem např. v rámci provokativní infiltrace do akcí ultrapravicových politických skupin. Tato postironická umělecká strategie se může objevovat v jeho malbě jako nenápadný, ale důležitý princip, který obrazům dodává schopnost čelit banalitě očekávaných narativů a převrací je do znejišťujícího, humorem prostoupeného, dialogu s diváctvem.

Šimon Sýkora se ve výstavě Eyes in Low Light přesouvá z putování po odlehlých krajinách do zákoutí potemnělých interiérů nasáklých lidskou přítomností a statickým bezčasím. Usazuje nás ke společnému stolu s lakonickým návštěvnictvem barů a hospod, kde se sdílená přítomnost odehrává v úsporných gestech a pohledech. V Sýkorově podání se tato prostředí stávají ambivalentními útočišti, v nichž se vedle zábavy zrcadlí také potřeba dočasného úniku před nejistotami současného světa, stále se stupňujícími konflikty i latentními obavami, které formují naší každodenní zkušenost. Nejde přitom o glorifikaci úniku skrze látky měnící stav vědomí, ale spíše o zachycení lidské tendence hledat krátkodobé způsoby, jak tyto tlaky sdílet, zmírnit nebo alespoň na chvíli odsunout. Symptomatickým odrazem této doby se pak může stát právě pití margarit v nákupním centru během happy hours.